Kalendář kulturních akcí 2020

V Kytíně obchod se smíšeným zbožím

 Obchod nabízí potraviny, čerstvé pečivo, trvanlivé potraviny, mléko, pivo, víno a také široký sortiment drogistického zboží.

V přízemí v prostorách pod místním hostincem.

Po dohodě lze cokoliv doobjednat.

OTEVÍRACÍ DOBA

Po - Ne   7-19 hod

Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE: 5
DNES: 280
TÝDEN: 985
CELKEM: 1108500

Univerzální překladač

Překlad (translations)

Czech English French German Italian Polish Russian Spanish

ep

Aktuální počasí

Počasí dnes:

29. 9. 2020

zatazenosde

Bude oblačno až zataženo, místy přeháňky nebo slabý déšť. Denní teploty 12 až 16°C. Noční teploty 8 až 4°C.

Pranostiky

Pranostika na akt. měsíc

Touží-li září po rose, bude v říjnu bláta po ose.

Pranostika na akt. den

Svatý Michal, všechno z polí spíchal.

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

V Kytíně se otevírá opět obchod se smíšeným zbožím

Typ: ostatní
Tento pátek 22.5.2020 se po delší době otevírá opět obchod se smíšeným zbožím. Bude nabízet své služby v době od pondělí do neděle od 7-19 hod. Obchod nabízí potraviny, čerstvé pečivo, trvanlivé potraviny, mléko, pivo, víno a také široký sortiment drogistického zboží.

Po dohodě lze cokoliv doobjednat.
Budeme rádi, když se přijdete podívat a nově otevřený obchod podpoříte.
OTEVÍRACÍ DOBA
Po - Ne 7-19 hod
V přízemí v prostorách pod místním hostincem.

Rádi zopakujeme příspěvek našeho občana Ivana Vodochodského, ze zpravodaje z roku 2015. Jelikož toto vše stále platí.

Má smysl podporovat místní podnikatele a obchodníky?

Před několika měsíci byl v Kytíně po mnohaleté přestávce obnoven obchod se smíšeným zbožím. Rozhodování, zda jako zákazníci budeme tento obchod podporovat tím, že do něj budeme pravidelně chodit nakupovat, nebo zda dáme přednost nákupům ve větších obchodech, má širší souvislosti.

Jednou z největších změn, které přinesl společenský přerod po roce 1989, byl rozvoj instituce soukromého podnikání. Ta byla předtím záměrně potlačována, z velké části dokonce postavena mimo zákon (především prostřednictvím paragrafu o „nedovoleném podnikání“), až téměř zanikla. V devadesátých letech, během velmi krátké doby, jakmile byla znovu uzákoněna svoboda soukromého podnikání a vybudována nezbytná infrastruktura, začaly se jako houby po dešti vynořovat nejrůznější soukromé podniky, obchody, provozovny a dílny, v nichž drobní živnostníci začali nabízet své zboží a služby. Výsledkem tohoto mnohdy překotného dění bylo to, že během velmi krátké doby se téměř ve všech ulicích měst a městeček, na vesnicích i v zapadlých vískách objevily obchody a obchůdky se smíšeným zbožím, či potravinami, nejrůznější provozovny typu kadeřnictví, opraven televizorů, oděvů či obuvi a podobně. Mnoho lidí, kteří se něčím vyučili, nebo něco konkrétního uměli, ale i těch, kteří v sobě zkrátka objevili podnikatelského ducha, takto začalo své první podnikání. Ne všechno se ukázalo být tak snadné, jak to v počátcích vypadalo, a během devadesátých let začaly některé provozovny zanikat. Pro někoho bylo příliš složité vedení účetnictví, někdo přecenil své celkové síly a schopnosti a někomu se prostě nedařilo si podnikáním vydělat na živobytí. Přesto ale na konci devadesátých let na mnoha místech existovala hustá a fungující síť odchodů a drobných provozoven, takže zpravidla ani na vesnicích nebylo třeba za nákupy či službami nikam daleko dojíždět.

           

Soumrak drobných prodejců

Další velkou proměnou s celospolečenským dosahem byl příchod velkých zahraničních obchodních řetězců na český maloobchodní trh, který se datuje přibližně do druhé poloviny devadesátých let. Z počátku tato změna probíhala poměrně nenápadně. Velké supermarkety typu K-mart (později Tesco) nebo Carrefour začaly fungovat pouze v Praze a ve velkých, většinou krajských městech. V menších městech byly otevírány nejprve pouze diskontní obchody typu Plus nebo Penny Market, většinou po jednom v každém z nich. Skutečná změna nastala až v minulé dekádě, kdy se nadnárodní majitelé těchto řetězců rozhodli, že rozšíří síť svých obchodů a začnou si v jednotlivých městech navzájem konkurovat. Projíždíme-li dnes menšími městy typu Dobříše nebo například šumavského Vimperku, zjistíme, že tam o zákazníky bojuje vždy hned několik obchodů spadajících pod velké značky, jako jsou Penny Market, Lidl, Tesco nebo Žabka. Konkurenční boj vede k permanentní „cenové válce“ mezi obchody, která je sice příjemná pro zákazníky, jelikož drží ceny na relativně nízké a neměnné úrovni a láká na téměř nepřetržité slevové „akce“, ale velmi náročná pro místní výrobce zboží, kteří jsou často nuceni své produkty do obchodů dodávat způsobem, který je na hranici rentability, ať už kvůli nízkým maržím, které mohou obchodníkům účtovat, nebo kvůli dlouhým lhůtám splatnosti faktur za dodané zboží. Velké řetězce také zpravidla nemusejí příliš dbát na to, z jak velké dálky zboží do obchodů dovážejí a mohou si dovolit vozit levné potraviny a další výrobky ze zahraničí, a to třeba i přes půl zeměkoule. V důsledku toho se v regálech supermarketů objevuje méně a méně v Čechách a na Moravě vypěstované zeleniny a ovoce a v posledních letech můžeme tentýž vývoj pozorovat například i u sortimentu masných výrobků, kde jsou tuzemští producenti rovněž vytlačováni levnější zahraniční konkurencí.

            Tuzemský trh s potravinami ale i s průmyslovým zbožím se v důsledku popsaného vývoje za uplynulých patnáct let podstatně proměnil. Ve větších městech již drobní prodejci běžného sortimentu potravin a drobného zboží obsaženého v nabídce supermarketů téměř úplně vyklidili prostor obchodním řetězcům. Takto uvolněný prostor z části zaplnili vietnamští obchodníci, kteří jediní jsou díky svým specifickým obchodním praktikám schopni velkým řetězcům cenově konkurovat. Podobají se jim ovšem nejen cenami, ale dost často také místem původu a úrovní kvality prodávaného zboží. S původní infrastrukturou drobných živnostníků provozujících obchody a služby, která se utvořila na začátku devadesátých let, se ještě můžeme setkat v některých menších obcích, které dělí velká vzdálenost od větších sídel, v nichž operují obchodní řetězce, nebo tehdy, když jsou tato sídla pro občany obcí obtížně dopravně dostupná. Druhým typem menších sídel, kde se ještě vcelku daří tomuto typu drobného podnikání, jsou turisticky atraktivní lokality, například v horských oblastech nebo v blízkosti atraktivních turistických či rekreačních cílů. Tam kde není splněna v podstatě žádná z těchto podmínek – v místech blízkých větším sídlům, v nichž se nacházejí velké obchody, a s relativně snadným dojížděním, jako je například Kytín, se, jak ukázala uplynulá léta, tomuto typu podnikání bez aktivní podpory ze strany obce a jejích obyvatel příliš dobře nedaří.

           

Sedm důvodů proč podporovat místní živnostníky

Proč by ale obyvatelé obcí a jejich volení zástupci měli podporovat provozování místních živností? Vždyť přece, jak tvrdí někteří, nejpřirozenější je, když o existenci či neexistenci toho či onoho obchodu rozhodne otevřený konkurenční boj, v němž je rozhodujícím faktorem cena zboží. Co je špatného na tom, rozhoduje-li se zákazník, kde nakoupí, podle toho, kde je zboží nejlevnější, tak aby se při jeho nákupu musel co nejméně omezovat? Existují ale i jiná kritéria než pouze cena, která je možné brát v úvahu, když se rozhodujeme, zda dáme přednost nákupu v relativně levném supermarketu, anebo v o něco dražším obchodě provozovaném lokálním živnostníkem. Některé z nich stojí přinejmenším za zamyšlení:

1. Tím že podporujeme lokální podnikatele a obchodníky, přispíváme k rozvoji místa, ve kterém žijeme. Veřejný prostor, ve kterém se vyskytují otevřené obchody a jiné drobné provozovny, je místem, kde se mohou setkávat lidé, kde funguje běžný každodenní ruch. Každodenní setkávání se je předpokladem pro dobré fungování obce, pro to, aby se lidé v obci navzájem znali. Naopak tam, kde tento prostor chybí, spolu lidé méně komunikují a žijí ve větší anonymitě a odcizení.

2. Od místního obchodníka vede kratší a jednodušší cesta k místnímu producentovi zboží. Lokální živnostník se snáz může rozhodovat o tom, od koho nakoupí zboží a může tudíž lépe navázat spoluprácí s místními nebo regionálními zemědělci, zpracovateli či výrobci, nežli vedoucí supermarketu. Ten často nemá vůbec žádnou možnost ovlivnit, jaké zboží a od jakého výrobce se bude v jeho obchodě prodávat. To je dáno rozhodnutími centrály daného obchodního řetězce.

3. Lokální obchodník může lépe reagovat na potřeby obyvatel obce, v níž svůj obchod provozuje. Pokud mají obyvatelé obce nějaké specifické požadavky nebo potřeby, jako např. v případě Kytína obyvatelé domovů pro seniory, může je drobný obchodník relativně snadno uspokojit. Naopak samotné dojíždění do vzdálenějších obcí je pro některé skupiny obyvatel menších obcí, například právě pro seniory, prakticky nemožné. Rozhodneme-li se tedy, že budeme podporovat místního obchodníka, vyjadřujeme tím také solidaritu vůči jiným obyvatelům naší obce, kteří třeba nemají takovou možnost volby, kde budou nakupovat, jako my.

4. V případě lokálního obchodníka máme větší možnost ovlivnit výběr a kvalitu zboží, než v případě obchodního řetězce. Jak již bylo řečeno, vedoucí supermarketů nemohou nic změnit na tom, jaké zboží a v jaké kvalitě se na pultě jejich prodejen objeví. Zmizí-li nějaké zboží z nabídky obchodu, není pro řadového zákazníka prakticky žádná cesta, jak ho tam vrátit. Naopak v případě lokálního obchodníka, nejsme-li spokojeni se sortimentem či kvalitou zboží, máme možnost s ním vyjednávat o změně a reálnou šanci, že se této změny podaří dosáhnout.

5. Lokální obchodník má možnost stát se součástí sítě místních obchodníků a podnikatelů či poskytovatelů různých služeb a společně s nimi se podílet na vytvoření lokální ekonomiky, která bude relativně nezávislá na okolí. Z toho mohou mít prospěch všichni obyvatelé obce. Tento systém může být různou měrou formalizován – od pouhé vzájemné pomoci či vzájemné výměny zboží a služeb na běžné obchodní bázi, ze které mohou profitovat všichni zúčastnění živnostníci a podnikatelé, až po vytvoření vlastní lokálního systému měny, v rámci něhož jsou zboží a služby směňovány bez použití skutečných peněz (tzv. LETS systémy).

6. A v neposlední řadě, nákup u dobře fungujícího lokálního obchodníka může být ve svém důsledku, po započtení všech vedlejších výdajů (vynaložený čas, jízdné, pohonné hmoty atd.), dokonce finančně výhodnější než nákup spojený s dojížděním do více či méně vzdáleného sídla s velkými obchody.

7. Pokud je lokální obchodník milý a vstřícný, může být každodenní nakupování u něj příjemným zážitkem, navíc zpravidla bez dlouhých front a strkanic u pokladen.

Jestliže se rozhodneme, že jako zákazníci dáme přednost lokálnímu prodejci před zpravidla nadnárodním obchodním řetězcem, máme ale samozřejmě právo za tuto svou volbu od místního obchodníka také něco požadovat. Například to, aby byl vůči nám slušný, milý a vstřícný, aby měl ve svém obchodě čisto, aby se nám snažil v rámci možností vyhovět, co se týče sortimentu, kvality zboží, otevírací doby a podobně. Pokud tomu tak nebude, pokud nebudeme s jeho službami spokojeni a nebude žádná možnost jej přesvědčit, aby je zlepšil, pak nás samozřejmě nikdo nemůže donutit, abychom u takového obchodníka nakupovali.

Ivan Vodochodský


Vytvořeno: 20. 5. 2020
Poslední aktualizace: 25. 5. 2020 13:35
Autor: Správce Webu