10-12. století .... první zmínky o výskytu obydlených osad v kytínském katastru. Těmi nejbližšími sousedy byli zaniklé vsi Korutany a Kdýčina.
13-14. století .... pravděpodobná výstavba Kytínského kostela. Pověst vypráví o přísné paní Korutanské ze stejnojmenné tvrze, která při cestě do další historicky ztracené místní tvrze Studence, zastavila se u studánky. Tam omyla tvář slepého dítěte a ono začalo vidět. Na paměť tohoto zázraku na místě studánky nechala postavit kapličku, později kostelík. Tato zázračná studánka skutečně dodnes existuje a po všechna staletí byla používána k léčbě očních neduhů.
24.června 1321 .... na hradě Tetínském vysadil Štěpán z Tetína, nejvyšší písař desk zemských, ves Kytín německým právem zákupním. První písemně podložená zpráva o vsi Kytíně. Stalo se tak za vlády Jana Lucemburského, který Kytín povýšil na ves trhovou neboli městečko. Tak se nazývala malá města bez městského hradního opevnění či alespoň tvrze.
Po roce 1334 .... Karel IV. tehdy ještě jako markrabí moravský, vyplatil syny Štěpána z Tetína a připojil Kytín k držbě královské.
Roku 1348 .... vznik sousední osady Mníšku pod Brdy, s níž Kytín víceméně stále sdílel své osudy i majitele.
Roku 1357 .... záznam o připojení Kytína pod správu Karlštejnskou.
Roku 1372 .... záznam o výměně faráře v Kytíně Kejstutem Jindřichem, knížetem litevským, kterému dříve král Václav IV. Kytín v královské držbě zastavil.
Roku 1380 .... zpráva o arcijáhenské visitaci kostelů, včetně fary Kytínské.
Roku 1409 .... král Václav IV. Kytín spolu se sousedním Mníškem zastavil Janu z Lestkova za 900 grošů.
Roku 1431 .... za husitských válek po nevydařeném napadení zaniklé sousední tvrze Viklefska kytínským manem Janem Tluksou z Vrábí byly vypáleny sousední vsi Kdýčiny a Korutany. Do třicetileté války se obě vsi několikráte znovu postavily a znovu byly zničeny. Po vypálení celého kytínského okolí r.1639 švédským generálem Banérem o obou vesnicích už není dále zmínky existence.
Roku 1433 .... podání kněze ke Kytínskému kostelu Janem Tluksou z Vrábí, synem karlštejnského purkrabího Zdeslava Tluksy z Bušenic, který od r.1427 užíval Mníšku.
Roku 1437 .... Kytín držel Předbor z Řepnice, jemuž Jan z Lestkova Kytín odkázal, a po němž následují jeho synové Jindřich a Václav a od r.1487 sám Václav.
Roku 1490 .... Václav prodal Kytín za 800 kop gr. se vsí Lhotkou a Korutany Litvínu z Klinštejna na Hořovicích.
Roku 1503 .... za krále Vladislava II. Kytín zároveň s Mníškem propuštěn z královského manství.
Roku 1520 .... po smrti Litvína z Klinštejna držela Kytín jeho dcera Vracka z Klinštejna, manželka Mikoláše z Říčan.
Roku 1541 .... Vracka z Klinštejna prodala Kytín Vratislavovi z Mitrovic, za něhož r.1543 potvrdi1 Kytínu práva výsadní král Ferdinand I.
Roku 1543 .... u Kytína kutáno bylo na zlato, jak potvrzuje zápis v horní knize knínské, že „Důl fundgrub za kytínskú stezkú“ propůjčen byl Václavu Liznovi, vrchnímu štajgrovi z Nového Knína.
Roku 1588 .... synové Vratislava z Mitrovic, Jan a Šebestian prodali Kytín Janu st.Vratislavu z Mitrovic na Skřípli.
Roku 1595 .... po Janu st.Vratislavu z Mitrovic na Skřípli. přichází jako držitel Kytína syn Jan a kolem r.1611 jeho bratr Hertvík.
Roku 1614 .... se Kytína ujímá Zdeněk z Mitrovic. Ten v bouřlivé době z obav o svůj majetek postoupil Mníšek s Kytínem Ludmile z Gerštorfu, jež zde byla paní do své smrti r.1623 a potom připadlo panství znovu manželovi.
Kolem roku 1623 .... počátek třicetileté války. Kytín ztrácí faru a stává se filiálním ku Mníšku.
Roku 1639 .... švédský generál Banner Kytín i s okolím úplně vyhladil, když už předtím byla ves několikráte zuřivými švédskými vojsky vypálena. Třicetiletá válka zničila Kytín. Bývalá ves trhová sklesla na nepatrnou osadu.
Roku 1642 .... ujali se zničené vsi synové Zdeňka z Mitrovic, Vratislav-Bedřich a Václav-Eusebius.
30.září 1655 .... Mitrovicové prodali Kytín s Mníškem Serváci Engelovi z Engelsflussu, bývalému koželuhovi a měštěnínu královského města Prahy. Ten se nového majetku otecky ujal, obyvatelům všemožně pomáhal a 17 let za ně daně platil. Nechal si v Mníšku postavit nový zámek a další usedlosti, což městečko brzy znovu vzpamatovalo. Ovšem Kytín se ze švédské pohromy již nikdy nevzchopil.
2.března 1674 .... v poslední vůli odkázal Servác Engel 600 zl. na opravu a rozšíření Kytínského kostela. Kytín dále sdílí s Mníškem stejné osudy. Po smrti Servácově následoval v držení syn Servác Ignác (Hynek), jenž dal spolu s manželkou Františkou Ludmilou Vratislavnou z Mitrovic opravit a rozšířit Kytínský kostel. R.1692-1693 nechal postavit kostelík na Skalce.
26. února 1704 .... Servác Ignác (Hynek) umírá bezdětný a nastupuje jeho synovec Ignác (Hynek) Karel.
Roku 1714 .... sloučen kraj Podbrdský a Vltavský. Kytín přechází z kraje Podbrdského v kraj Berounský.
11.června 1742 .... zastřelen Francouzi Kytínský rychtář Mestek Jan, který vedl místní povstání sedláků.
Roku 1743 .... umírá Hynek Karel, jímž vymřel rod Engelů po meči. Panství připadlo po dědických sporech až r.1755 nejstarší sestře zesnulého, Marii Viktorii, provdané z Unwerthů, po níž se dostalo jejímu synovi Ignáci (Hynku) Josefu z Unwerthů.
Roku 1769 .... umírá Ignác Unwert a panství dále spravuje jeho ovdovělá manželka Marie Terezie, dcera hraběnky Benedikty Čejkové z Olbramovic, které přičiněním byl Skalecký klášter osazen mnichy a Skalka se stala významným poutním místem. Nechala mimo jiné zbudovat křížovou cestu a hostinec na Skalce.
Roku 1780 .... připadlo mníšecké panství s Kytínem Janu Nepomuku z Unwerthu, jež zemřel roku 1792, načež se dostalo jednomu ze zbylých bratří Josefu do r.1822, pak druhému bratru Hynkovi, jímž rod Unwertský vymřel.
Roku1791 .... Krajský úřad z Berouna, kam spadal Kytín, přesunut do Prahy.
Pravděpodobně roku 1814 .... pořízení varhan do Kytínského kostela hrabětem z Unwerthu od mistra Gartnera z Tachova.
Roku 1827 .... statek Mníšecký s Kytínem přišel pod správu administrativní. Jan svob.pán z Hennigrů, stavovský výbor a ředitel technického ústavu v Praze, stal se administrátorem a za sporů dědičných do r.1838 panství vedl, až do nastoupení Marie de Sy1va-Taroucca, jíž byl statek přiřknut.
Roku 1837 .... byl rozsudek změněn a panství postoupeno vnučce Hynka z Unwerthu, Marii Anně Pachtové z Rájova, roz.hraběnce Štampachové a jejímu manželovi Karlovi hr.Pachtovi z Rájova. Po jejich smrti se r.1847 ujala panství jejich nejstarší dcera Emanuela se sestrou Lidmilou. Ta si vzala Jana svob.pána ze Širndingů a mníšecký zámek se svými statky byl pak děděn jejich synem Karlem svob.pánem ze Širndingů, odkud přechází po přeslici r.1909 na Theodora Kasta a r.1931 na posledního majitele Lewelina Kasta.
Roku 1849 .... první volby v Kytíně. Kytín se stává znovu samosprávným a spadá pod c.k. hejtmanství Smíchov. Jako první představený obce vyšel z voleb Štipl Matěj čp.4, který stál v čele nepřetržitě do roku 1887.
Roku 1856 .... zprovozněna v Kytíně nově postavená obecní škola uprostřed návsi. Téhož roku byl v zádušním lese Korytanech nad Kytínem objeven zlatý poklad, čítající dle věrohodných pramenů nejméně 1.200 mincí.
Roku 1862 .... po epidemii cholery oficiálně založen nový hřbitov na okraji obce, kde se už předtím částečně pochovávalo. Nevyhovující starý byl kolem kostela a ohraničovala ho kamenná zeď.
Roku1864 .... zřízena okresní zastupitelství. Ke Kytínu byla připojena osada Stříbrná Lhotka. Spojená obec Kytín spadá pod okres Zbraslavský.
Roku1866 .... upraven kostel a rozšířen o průčelní věž se dvěma původními zvony od Jana Konváře, z nichž jeden byl přelitý roku 1763 od Jana Jiřího Kühnera.
Roku1868 .... postavena první okresní silnice z Kytína. Spojovala obec s Mníškem pod Brdy.
Roku1882 .... podle zápisu z roku 1906 byl v tomto roce založen v Kytíně Sbor dobrovolných hasičů.
Roku1892 .... postavena hájovna na kraji lesa.
1.1.1896 .... obec Kytín s osadou Stříbrná Lhota převedena z okresu Zbraslavského, hejtmanství Smíchov, do okresu Dobříš, hejtmanství Příbram.
5.října 1905 .... vypukl obrovský požár, který zachvátil 17 chalup a 1 statek. Shořely domy i s úrodou.
Roku 1906 .... vyhořely další 4 chalupy.
Roku 1914 .... velká oprava kostela a vzápětí během válečných let armádní konfiskace jednoho ze zvonů.
Roku 1918 .... v obci vyhlášena první známá Kytínská kapela, která byla zřízena kapelníkem Josefem Cihelkou čp.29.
29.srpna 1920 .... založen Sokol v Kytíně
Roku1921 .... postaven pomník padlým vojínům za světové války společně se Stříbrnou Lhotkou.
Roku1924 .... postavena silnice z Kytína na Chouzavou. Měla vést až na Voznice, ale to už se nikdy nedostavělo.
Roku1925 .... postavena silnice z Kytína do Branky, až na Hřebeny se nedostavěla.
Roku1927 .... provedena elektrifikace obce.
Roku1928 .... ukončil činnost poslední obecní strážník v Kytíně.
16.září 1936 .... rozdělen Kytín na dvě obce Kytín a Stříbrnou Lhotu.
Roku1937 .... postavena silnice z Kytína na Kapli, kde se připojila na dnešní "Strakonickou" výpadovku z Prahy, tehdy ještě starou okresní silnici zvanou "Andělské schody".
Roku 1943 .... rozsáhlé zatýkání Gestapem v Kytíně. Obec obsazena Němci s hrozbou likvidace vesnice. Zatčení byli později popraveni.
Roku1947 .... zaveden v obci telefon a veřejná hovorna.
Od roku 1947 do roku 1968 .... probíhalo odvodnění obce, povrchová kanalizace, asfaltování cest v obci, úprava obou rybníků.
Roku 1949-50 .... založeno v obci JZD a r.1952 zcelení jeho pozemků.
Roku 1958 .... zřízen obecní rozhlas.
1. 6. 1960.... zrušen okres Dobříšský, Kytín připadl k okresu Příbram, kraj Středočeský se sídlem v Praze.
5.9.1960.... zřízení autobusové linky Příbram-Dobříš- Kytín-Mníšek pod Brdy. První autobusové spojení z Kytína.
Roku 1960-61 .... zrušení JZD v obci a převedení pod Státní statek.
Roku1964 .... další rozsáhlá oprava kostela.
Roku1965 .... postavena autobusová čekárna u hřbitova.
Roku1969 .... místní Sokol zakládá fotbalový oddíl a je vybudováno za obcí velké fotbalové hřiště.
1.7.1970 .... zrušení místní školy.
Roku1972 .... vystavěna prodejna místními občany. Postavena též bytovka.
1.7.1974 .... rozšíření hranic okresu Praha-západ o Kytín.
Roku1975 .... zrušena místní hospoda "Na vršíčku" se sálem a výstavba Kulturního domu v obci.
Roku1976 .... zrušena místní samospráva a obec spadá pod správu Mníšku pod Brdy.
Roku1978 .... prodej rozestavěného Kulturního domu v Kytíně učňovskému středisku Okresního stavebního podniku.
Červenec 1982 .... výstavba nové restaurace s hasičskou zbrojnicí jako náhrady Kulturního domu, ale bez sálu. Stavba byla dokončená o rok později.
Roku1991 .... vrácena samospráva obci a založen Obecní úřad v budově bývalé školy.
Od roku1992 .... renovace kostela. Později díky soukromému daru zakoupení a instalace druhého zvonu,oprava a zprovoznění Kytínských varhan.
1.7.1996 .... připojení obce k příměstské pražské integrované dopravě, která spojuje Kytín přímo s Prahou a od 28.5.2000 i s Dobříší.
Prosinec 1999 .... dostavěn areál původního Kulturního domu v Kytíně jako Domov důchodců pod patronátem okresního úřadu a předán svému účelu.
Roku 2000 .... uvedení kanalizace a čističky umístěné pod obcí do provozu.
Mníšecký region je charakteristický čilým turistickým ruchem.
Velmi dobré podmínky jsou zde zejména pro pěší turistiku, cykloturistiku a jízdu na koních.